konkrétními lidmi Harding Esch, E. Riley, P., Přechod do stadia se děje postupně a vyžaduje dostatek času, závisí na faktorech jako osobnost dítěte a jeho schopnosti, postoj rodičů, doba působení každého jazyka Šulová, L., L. Šulová s uvádí, že Diferenciace jazyka podle partnera rozhovoru se objevuje až kolem čtvrtého roku, kdy již dítě rozlišuje dva jazyky od sebe jako takové, i když se ještě vyskytuje mnoho interferenčních jevů. Samozřejmě, že toto postupné oddělování dvou jazyků je pro dítě tím lehčí, čím více mu v tom rodiče anglické školky Libeř pomáhají. Dle způsobu osvojení jazyka lze rozdělit bilingvismus simultánní časný a sukcesivní postupný, pozdní. Simultanní bilingvismus je druh bilingvismu, při kterém si jedinec začne osvojovat první i druhý jazyk současně, resp. druhý jazyk si začne osvojovat před dovršením třetího roku věku. Sukcesivní bilingvismus je druh bilingvismu, při kterém si jedinec začne osvojovat druhý jazyk až po osvojení jazyka prvního. Za tuto hranici někteří autoři pokládají věk kolem třetího roku věku, jiní až kolem čtvrtého roku dítěte. E. HardingEsch a P. Riley dodávají, že sukcesivní bilingvismus je nejčastější u migrujících rodin Harding Esch, E. Riley, P., Finský autor Kocanda Olli Kuure In Průcha, J., rozlišuje kromě bilingvismu simultánního a sukcesivního ještě bilingvismus podřízený vznikající u dětí, anglických školek Libři které se po zahájení školní docházky obvykle ve věku let učí záměrně jazyk, v němž je vedeno školní vzdělávání pro příklad děti Zdiměřice
švédské menšiny ve Finsku, které se ve škole učí finštinu. Schopnost naučit se jazyk s věkem postupně slábne. Mladší lidé často získají přízvuk rodilého mluvčího, zatímco starší lidé málokdy cizí přízvuk ztrácejí HardingEsch, E. Riley, P., Bilingvní výchova Při strategii jazykové výchovy v lingvisticky smíšených rodinách je třeba zvolit prostředek komunikace nejen manželů, ale také dětí. Lze anglická školka Libře říci, že volba jazyka je součástí výchovy či rodinných postojů obecně Šulová, L., Metody, principy dvojjazyčné výchovy můžeme rozdělit do tří skupin, v závislosti na osobě, místě a času či aktivitě. Grammontovo pravidlo, princip jedna osoba jeden jazyk Pravidlo Osnice hovoří, že každý z rodičů by měl v komunikaci s dítětem důsledně používat jen jeden jazyk. To znamená, že každý rodič by měl na dítě mluvit ve svém mateřském jazyku, přitom není vůbec důležité, v jakém jazyku hovoří mezi sebou. Jedno prostředí jeden jazyk Dítě anglické školky Libeř s rodiči hovoří jedním jazykem a druhý si osvojuje v jiném než domácím prostředí, např. mateřská škola. Tento stav často nastává až po dovršení třetího roku věku, kdy jsou základy jednoho jazyka již ustálené. Tento princip se vyskytuje i v rodinách jazykových menšin, Herink které v domácím prostředí mluví svým mateřským jazykem a druhý, většinový jazyk si dítě osvojuje mimo domov. Jedna doba jeden jazyk