psaní Titone In Průcha, J., doplňuje rysy charakterizující bilingvního jedince jako osobu, která je vybavená jasným vědomím o své znalosti a o svém užívání dvou či více jazyků, která žije ve dvou či více kulturách nebo se s nimi identifikuje dále je schopná myslet ve dvou Praha 12 či více jazycích a programovat svá sdělení podle vlastností daných jazyků a podle komunikačních situací a také je schopná produkovat svá sdělení ve dvou či více jazycích s přijatelnou výslovností a rozumět sdělením v těchto jazycích bez vážných potíží nebo, v optimálním případě schopná mluvit, psát, poslouchat a číst efektivně v těchto jazycích. Bilingvismus může u jedince dosáhnout různé anglická školka Ohrobci úrovně. Zcela rovnocenné využívání dvou nebo více jazyků jedincem však zřejmě neexistuje. Předpokládá se, že jedinec používá jeden Ohrobci angličtina ve školce jazyk jako hlavní, může však podle situace přejít kdykoliv do jazyka druhého. Přechod komunikace z jednoho jazykového systému do druhého se označuje jako střídání kódů čili code switching Kamiš, K., Bilingvismus, potažmo multilingvismus mnohojazyčnost užívání nebo znalost více než dvou jazyků, nebývá v jednojazyčné společnosti příliš rozvíjen. Bilingvní multilingvní lidé představují pro tyto Praha 16 společnosti velký potenciál. Mají širší komunikační záběr, který přesahuje hranice dané společnosti, a proto by mělo být v jejím zájmu udržovat a rozvíjet schopnosti těchto osob, neboť z jejich jazykových znalostí může těžit společnost celá, např. v oblasti
ekonomiky, kultury či mezinárodních vztahů Nekvapil, J. Sloboda, M. Wagner, P., Bilingvismus rozlišujeme na přirozený neboli přímý či anglické školky Ohrobec rodinný a sekundární neboli školský. Přirozený bilingvismus je druh bilingvismu, který člověk nabyl přirozeným způsobem v bilingválním prostředí Horňáková, K., O přirozeném bilingvismu hovoříme tehdy, jestliže se dítě učí dvěma jazykům simultánně od svých rodičů, jejichž mateřské jazyky jsou rozdílné. V tomto případě se dítě učí oběma jazykům současně a oba jazyky přirozeným způsobem Lahovičky využívá ke komunikaci se svým okolím Bytešníková, I., Sekundární, školský bilingvismus je druh bilingvismu, při kterém jednotlivec nabývá jazyk v procesu učení se druhému jazyku prostřednictvím nějaké vzdělávací instituce Horňáková, K., I. Bytešníková doplňuje, že dítě se učí druhému jazyku až tehdy, když disponuje znalostí mateřského jazyka Bytešníková, I., Většina autorů zabývajících se anglické školky Ohrobec problematikou bilingvismu hovoří také o intenčním bilingvismu. Intenční bilingvismus vzniká tehdy, když si dítě v rodinném prostředí osvojuje dva jazyky, ale jeden z nich není mateřským jazykem dotyčného rodiče. Zásadním předpokladem je však výborná znalost jazyka ze Zdiměřice strany rodiče Bytešníková, I., K. Horňáková doplňuje, že jazykový vzor dítěte není dokonalý a může se dopouštět chyb ve výslovnosti, gramatice, větné skladbě. Avšak dosáhnutá úroveň jazyka dítěte je srovnatelná s dosáhnutou úrovní při přirozeném hlídáme dětmi nedaleko Prahy západ Ohrobce