pocházejících z bilingvního prostředí, tedy z prostředí, kdy matka a otec hovoří každý jiným jazykem. Z důvodu aktuálnosti a zajímavosti se problematikou bilingvismu zabývá i tato práce. Po pádu železné opony v roce po revoluci a se vstupem do Evropské unie, kdy se nám otevřel svět, může každý cestovat, jak je mu libo. Příjezdy turistů, práce či dovolená v zahraničí, studium a stáže v jiné zemi, to vše může být důvodem k seznámení se s jiným jazykem, s jinou mentalitou, s novými lidmi. Přibývá stále více párů s odlišným mateřským jazykem, a pokud je nerozdělí odlišnost kultur, rodí se děti do bilingvního prostředí. Tyto děti pak vyrůstají v jiném anglické školky Kosoř prostředí než majoritní většina. Jistě si jejich rodiče musí projít těžkým obdobím, kdy se nejspíše rozhodují, zda budou na dítě Praha 16 mluvit jazykem matky či jazykem otce nebo zvažují správnost bilingvální výchovy. Také zajisté musí vzít v potaz zemi, ve které budou jako bilingvní rodina žít, protože i okolí působí na vývoj řeči dítěte. Každopádně jim jde především o to, aby jejich dítě komunikovalo angličtina ve školce Kosoři jak s matkou, tak s otcem a širší rodinou plnohodnotně, aby všem rodinným příslušníkům rozumělo a aby nemělo problém v jakékoliv jazykové oblasti. Odpovědi na toto téma byly hledány prostřednictvím obsahové analýzy dostupných zdrojů publikací od českých i zahraničních autorů. práce je rozdělena do tří kapitol, kde se první dvě zabývají teoretickou částí, a třetí je část empirická, Lahovičky
která má kvantitativní charakter. Pro sběr dat byl využit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který byl určen jak pro širší veřejnost,