Anglické školky Praha 5 Ohrada

vyrovnávají pomocí čtyř mechanizmů, z nichž se každý používá alespoň v jedné bilingvní společnosti. Ekvivalenční restrikce, známá také pod názvem hladké přepínání, provádí změnu jazyka ve větě pouze v rozmezí syntaktických hranic obou jazyků. To znamená, že pokud Ohrada mají oba jazyky například přísný slovosled podmětu, přísudku a předmětu, který se ale v každém z nich liší, nikdy ani v jednom z nich anglických školek Ohrady nedojde k přepnutí kódu. Jakmile se však hovořící dostane k následujícím větným členům, nic mu nebrání přejít do druhého jazyka. Vkládání celých konstituentů je mechanizmus, který se od přepínání liší v tom, že není omezen slovosledem. Tento typ tedy umožňuje Hůrka vsunout celý jeden gramatický konstituent jednoho do věty druhého jazyka. Tento konstituent je vložen na místo, které bývá v prvním jazyce obsazované stejným typem větného konstituentu. Tvrdé přepínání se od předchozích mechanizmů liší tím, že nerespektuje syntaktická omezení jazyků. V promluvě ho signalizují pauzy, opakování, různé metajazykové poznámky nebo váhání. Důsledkem tohoto mechanizmu však bývá přerušení plynulého řečového projevu. Posledním mechanizmem přepínání kódů je příležitostné vypůjčování si slov z druhého jazyka. Toto přebírání slov není spojeno pouze s bilingvismem, jelikož mnoho monolingvistů v řeči běžně používá převzatá slova. Tento mechanizmus závisí na bilingvní kompetenci jedince a velmi připomíná běžné vypůjčování slov. Převzatá slova bývají anglických školkách Ohradou

většinou stejného typu podstatná jména, slovesa, nebo jiná plnovýznamová slova, nikdy však funkční slova jako předložky, spojky, členy Praha 13 atd. Štefánik, J. Pokud jde o bilingvismus ve spojitosti s inteligencí, přicházeli lingvisté s různými výzkumy, které vzbuzovaly jak Luka pozitivní tak negativní asociace s tímto jevem. Nejranější studie spojovaly bilingvismus spíše s nízkou inteligencí, což není příliš překvapivý fakt vzhledem k tomu, že byly prováděny ve Spojených Státech v době největší vlny imigrantů, kteří si ještě nestačili dostatečně osvojit druhý jazyk. Pozdější výzkumy však poukazují především na pozitivní vztah mezi inteligencí a bilingvismem. Výzkumu

anglické školky Ohrada

Peala a Lamberta kteří zkoumali rozdíl v inteligenci mezi bilingvními a monolingvními dětmi stejného věku, ze stejného třídního pozadí, prokázal, že dvojjazyčné děti jednoznačně překonali jejich jednojazyčné protějšky jak v testech verbální, tak neverbální inteligence a v mnoha dalších ohledech. Přestože výsledky výzkumu neobjasnily, zda se pouze děti s vyšší inteligencí mohou stát bilingvními, nebo jestli bilingvismus sám rozvíjí jejich intelekt, podpořil pozitivní přístup k této problematice ve vztahu s inteligencí Bhatia, T. K., Ritchie, W.C. Stále však bilingvismus zůstává neuchopenou a ne zcela probádanou oblastí, což potvrzuje i McLaughlin který uvádí, že anglické školky Ohrada téměř všechny výzkumy v oblasti jeho vlivu na kognitivní funkce, emoční přizpůsobení, dosažené vzdělání, či jazykové dovednosti, Ohradě anglickými školkami popřípadě vznik narušené komunikační schopnosti, byly vyvráceny jiným výzkumem nebo jsou z metodologického hlediska zpochybnitelné. Faktem