Egocentrická řeč může mít celkem tři různé významy Expresivní, Regulační a Kognitivní. Pomocí expresivního významu dítě verbálně Jižní Město vyjadřuje své pocity. Regulační typ hraje klíčovou roli při řízení vlastního jednání dětí. Jeho pomocí si nahlas přeříkávají pokyny, co smějí a nesmějí dělat, připomínají si různé úkoly atd. Kognitivní význam poukazuje na funkci egocentrické řeči jako na Jižní Město anglickou školkou prostředek uvažování. Pomocí komentování svého jednání dítě chápe, ale také si pamatuje své jednání. Mladší předškoláci mluví více nahlas, jakoby mluvili k někomu jinému, starší mluví spíše tišeji, nebo šeptají, jakoby více pro sebe Vágnerová, M. Vývoj řeči je pro dítě významný také z hlediska rozšiřování poznatků jak o sobě tak o svém okolí. Ve třech letech již dítě umí říci celé své jméno a také je schopno udat své pohlaví. Jak se rozšiřují jeho znalosti také o okolním světě, dokáže například pojmenovat základní barvy a v pěti letech dovede určitým způsobem definovat známé věci ze svého okolí Langmeier, J., Krejčířová, D. Vývoj řeči Litochleby bilingvního dítěte I když se rychlost a vzorce rozvoje řeči se u monolingvních dětí příliš neliší, řečový vývoj dětí bilingvních anglických školkách Jižního Města se vyznačuje jistými specifiky. Mezi mýty, které kolem bilingvismu často panují, patří také představa, že bilingvní děti jsou se začátkem řeči opožděné. Studie některých případů sice ukazují na pozdější záznam prvního slova, avšak v jiných případech se
první slovo bilingvních dětí objevilo již v měsících. To, že děti některých bilingvních rodičů začínají mluvit později je mimo jiné odrazem důslednosti, s jakou děti učí mluvit a někdy také netrpělivosti nebo úzkosti při očekávání řeči dítěte. Podobnosti mezi bilingvními a monolingvními dětmi jsou mnohem výraznější než jejich odlišnosti. Patrné je to na tvorbě zvuků jako p, b, d, f, m, n, které jsou snadnější a proto je jak monolingvní, tak bilingvní děti začínají vyslovovat mezi prvními. Složitější hlásky jako ch a ž nebo anglické školky Jižní Město skupiny souhlásek fr, st začínají vyslovovat později. Obě skupiny dětí také zpočátku generalizují, tedy pojmenovávají věci, které jim Opatov připadají stejné jedním výrazem. Tato pojmenování se u obou skupin postupně zpřesňují, stejně jako se u obou typů dětí jednoduché