ostychu před neznámými lidmi. Stejně jako jeho sestra preferuje konverzaci v anglickém jazyce, který, jak už jsem se dříve zmínila je jasně dominantní. Z rozhovoru s tatínkem jsem také zjistila, že na jeho preferenci angličtiny má také vliv sociální faktor, kdy mu dvojjazyčnost přinesla určitý druh prestiže v rámci skupiny jeho vrstevníků, kteří ho považují za výjimečného. Ačkoliv jsou v mnoha ohledech anglické školky Pankrác odlišní, se svojí sestrou mají vcelku blízký vztah typický pro sourozence tohoto věku. Šetření s rodinou č. Druhou rodinu, která byla ochotna poskytnout mi informace pro můj výzkum, lze považovat dokonce za multilingvní, jelikož i když se zde mluví česky nebo turecky, podle národnosti rodičů, často zde lze zaslechnout několik vět i v angličtině. Jak jsem již naznačila, jedná se o česko tureckou rodinu, jež se anglických školek Pankráci skládá ze čtyř členů rodičů a dvou dcer. Protože bylo možné pouze jedno společné setkání, seznámila jsem se s dětmi a zároveň vedla rozhovor s oběma rodiči najednou během jedné návštěvy. Julie Čtyři a půl roku stará Julie je mladší ze dvou sester, přestože od narození žije po celou dobu v České republice, má jak české, tak turecké občanství. Vyrůstá v úplné rodině se svými biologickými rodiči, z nichž jsou oba dva momentálně zaměstnaní. Oba rodiče jsou také vysokoškolsky vzdělaní, maminka pracuje v oblasti kultury a Pankrác tatínek podniká. Prenatální vývin a porod Julie proběhly bez závažných obtíží, v průběhu života neprodělala žádnou vážnou chorobu, Pražského povstání
úraz, ani netrpí dlouhodobým onemocněním. Během vývoje u ní rodiče nezpozorovali žádné poruchy chování nebo odchylky emocionálního Kavčí Hory vývoje nebo vývoje sociálních vztahů. Již druhým rokem Julie navštěvuje běžnou mateřskou školu. K otázce, zda zvažují nějaké speciální vzdělávání, se její rodiče vyjádřili spíše negativně, jelikož nepředpokládají, že by některá škola umožňovala dětem rozvíjet v naší zemi tak exotický jazyk jako je turečtina. Nemluvě o tom, že úroveň vyučování jazyka ve škole se ve většině případů anglická školka Pankrác ani zdaleka nevyrovná intenzitě a úrovni pokroku v jazyce, který se učí každodenně v přirozeném domácím prostředí. Dominantním jazykem Julie je čeština, kterou také začala mluvit jako první. Když s ní otec chtěl mluvit turecky, jeho mladší dcera to odmítala a reagovala pouze na češtinu. Jelikož otec neumí příliš dobře hovořit česky, tento problém značně omezil jejich vzájemnou komunikaci. Rodiče se anglické školky Pankrác tedy začali soustředit na to, aby trávila více času s tátou, který na ni mluvil pouze v turečtině a dokonce ji začal oslovovat jejím druhým tureckým jménem, u čehož zůstal dodnes. Díky tomu, že se působení tohoto jazyka o tolik zintenzivnělo, kolem třetího roku života