Anglické školky Praha 9 Lehovec

dokázáno zmiňujeme v teoretické části práce a kapitole Domníváme se, že kdyby byla pregraduální příprava učitelů více orientována na Lehovec jazykový vývoj dvojjazyčných dětí, nebylo by procento odpovědí Ano tak vysoké. Stejně tak u položky kde sice většina respondentů Praha 14 souhlasila s tím, že dítě nemíchá jazyky dohromady, ale respondentů odpovědělo Ano, míchá a Nevím. Problematice vývoje řeči bilingvistů a přepínání kódů se také blíže věnujeme v teoretické části práce. Pro upřesnění jen připomínáme, že i bilingvní děti mají stadium řeči, kdy by se nevyškolenému jedinci mohlo zdát, že neřízeně míchá oba jazyky dohromady do jedné věty. Ve skutečnosti jde ale o přirozený proces a rozvoj řeči dvojjazyčného dítěte je potřeba stimulovat stejně podnětně, jako rozvoj řeči anglickou školku Lehovci dítěte jednojazyčného. Konstatujeme tedy, že předsudek o tom, že všichni bilingvisti jsou výborní tlumočníci a překladatelé je mezi pedagogy rozšířen. Zatímco předsudek o tom, že bilingvní děti koktají, nejsou schopny od sebe oddělit dva jazyky a ani jeden jazyk si Lehovce anglické školce neosvojí potvrzen nebyl. K výzkumné otázce číslo Domnívají se pedagogičtí pracovníci, že se dvojjazyčné dítě hůř začleňuje do jiné kultury a psychicky tím trpí Může dvojjazyčná výchova mít negativní vliv na začlenění dítěte mezi vrstevníky, na jeho horší komunikaci s pedagogy a autoritami či na to, že hůř snáší změnu prostředí Dle zvolených odpovědí na položky a použitého dotazníku se

respondenti z shodují na tom, že bilingvní výchova neovlivňuje negativně začleňování bilingvního jedince do společnosti. Děti z etnických menšin mohou být rodinou vedeny k jiným způsobům chování vůči autoritě. Mohou tak nastat situace, kdy si dospělý v našem Klíčov případě učitel vysvětlí chování jako provokaci. Pro pedagoga je velmi důležité znát rodinné zázemí svého bilingvního žáka a umět Kolbenova posoudit, kdy je odlišné chování žáka kulturní odlišností a kdy hraničí s drzostí a provokací. V žádném výzkumu nebylo potvrzeno, že anglické školky Lehovec by dvojjazyčné děti navazovaly kontakt s dospělými hůř, než děti jednojazyčné. Velmi pozitivní je, že většina respondentů nevidí souvislost ve vztahu dvojjazyčnosti dítěte a horší komunikační schopnosti s dospělými. Při vzájemném soužití představitelů dvou či anglické školky Lehovec více kultur nebo při kontaktu kultury rodiny etnické menšiny s kulturou prostředí dochází často k vzájemnému prolínání kultur, ale i k určitému napětí. Mohlo by se tedy stát, že bude dítě rodičů, kteří se přestěhovali např. za prací, hůře snášet takovou změnu

anglická školka Lehovcem

prostředí což autorce potvrdila i matka, která se s tříletým synem, jehož otec je Francouz, přestěhovala s rodinou do České republiky. Rozhodující však je spíše stabilita rodinného prostředí, pokud jsou správně plněny všechny funkce rodiny, neměla by tato situace nastat pokud nejsou, dítě může být změnou negativně ovlivněno, ale v tom případě nezáleží na tom, je li dítě dvojjazyčné či jednojazyčné. Většina respondentů se domnívá, že dvojjazyčné děti nemají nižší hranici snášenlivosti ke změně prostředí, než