nikterak nevadila. Každé dítě mělo složku a deníček. Do složky si děti vkládaly xeroxované materiály opět šlo většinou o obrázky k vybarvení, deníčky pak sloužily jako informační zdroj pro rodiče, aby věděly, co si mají s dětmi do příští lekce zopakovat. P. učitelka do deníčků zapisovala vždy až po skončení lekce. Vzhledem k tomu, že třída nebyla příliš prostorná, neměla jsem možnost posadit se tak, aby mě děti viděly co nejméně. Měla jsem proto obavu, aby je moje přítomnost nerozptylovala. Ačkoliv zde byly mé obavy tohoto durhu nejsilnější, tak právě tato skupina dětí mě brala nejméně na vědomí. V těchto hodinách jsem zaznamenala zajímavý motivační prvek děti v průběhu celého roku sbíraly kytičky p. učitelka je kreslila na velký papír připnutý na stěně, kde mělo každé dítě kolonku se svým jménem, které mohly získat za šikovnost při nějaké hře, za vítězství v soutěži, za naučení se básničky nebo anglických školkách Miškovicích písničky a podobně. Předvýzkum Předvýzkum jsem se rozhodla realizovat z důvodu vytvoření si konkrétní představy o tom, jak výuka Miškovicemi angličtina ve školce anglického jazyka v mateřských školách probíhá, a zda je mé výzkumné šetření vůbec proveditelné. Zjistila jsem, že tak, jak jsem je měla vymyšlené původně, bylo pro jednoho výzkumníka v podstatě nerealizovatelné. Kromě metod a forem výuky jsem se v prvopočátku chtěla Nouzov zaměřit i na výukovou komunikaci a četnost otevřených a uzavřených otázek, které učitel dětem pokládá. Díky předvýzkumu jsem si Praha 19
uvědomila, že je třeba toto téma zúžit a rozhodla jsem se proto zkoumat pouze to, jaké metody výuky učitel nejčastěji používá a jaké soukromá školka u Prahy 9 Miškovic