informací, především rad, a tak se rozhodli poradit se také s odborníkem psychologem. Psycholožka, se kterou byli rodiče toto téma konzultovat, je však od bilingvní výchovy odrazovala, jelikož zastávala názor, že by to byla pro děti příliš velká zátěž. Z těchto Budějovické anglickými školkami velmi odlišných jazykových systémů podle ní budou zmateny, což by mohlo vést k odchylkám v různých oblastech vývoje. Jelikož mluvili s Budějovická odborníkem, tato rada je v jejich rozhodnutí nejdříve poněkud znejistila. Avšak po dalším zvažování dospěli k názoru, že i když pominou svá přání a představy, bude pro jejich děti i tak nejlepší cestou bilingvní výchova. Jelikož ani jeden z rodičů neovládali mateřský jazyk toho druhého příliš dobře, uznali za vhodné učit je mluvit správně dvěma jazyky, než jedním s tím, že jeden z nich by s dětmi komunikoval méně a na nízké jazykové úrovni. Komunikační vzorec rodiny nemá vždy úplně pevnou formu. Ačkoliv nejčastěji je to tak, že Kačerov maminka mluví s dětmi česky, tatínek turecky, děti mezi sebou česky a otec s matkou anglicky, u rodičů často dochází k přepínání anglickým školkám Budějovické kódů. Tatínek se sice snaží s dětmi mluvit turecky, ale někdy použije také jejich dominantní český jazyk. Rodiče mezi sebou mluví většinou anglicky, avšak maminka často přepne do češtiny. Důvodem tohoto přepínání kódů jsou většinou různé okolnosti, jako unavenost jedním z jazyků, přítomnost dětí nebo dalších lidí atp. I když v rodině, především kvůli jejich pobytu v České republice,
dominuje čeština, oba rodiče vyjádřili pozitivní vztah k oběma jazykům, které považují za rovnocenné. Snaží se, aby stejnou důležitost těchto jazyků vnímaly i jejich dcery, proto také zintenzivněli používání turečtiny. Tento jazyk rozvíjí především konverzací s tatínkem, který jim také začal před spaním číst turecké pohádky. I když byla maminka nejdříve proti tomu, aby se děti dívaly na různé televizní programy v turečtině, což však platilo i pro pořady v češtině a vůbec negativní vztah k trávení času jejích dětí před obrazovkou. V poslední době jim však pouští turecké televizní programy, kde vysílají pohádky, a tak u nich tento jazyk rozvíjí i pomocí Pankrác tohoto média. Posledním ze způsobů, jak jejich dcery vystavují působení tohoto exotického jazyka, jsou telefonáty a návštěvy příbuzných služby účetních na Praze 4 Budějovické