Štefánik s. který popisuje své vlastní zkušenosti zkušenosti s tímto typem bilingvismu. Dítě si osvojuje dva rozdílné jazyky v podmínkách, které napodobují podmínky podmínkách přirozeného bilingvismu ty jsou např. v rodině manželů jiného mateřského jazyka, ale druhý jazyk není mateřským jazykem ani jednoho z rodičů. Takový typ bilingvismu nastává například, když rodič dokonale ovládá angličtinu a rozhodne se své dítě vychovávat v tomto cizím jazyce, takže dítě slovenské matky a slovenského otce tak může být Petřiny vychováváno ve slovenštině a angličtině jako v případě dětí Jozefa Štefánika. Výchova Výchova provází lidstvo již od nepaměti, postupně se však profesionalizovala a teoretizovala, začali se jí zabývat různí odborníci a tím začaly vznikat různé pedagogické teorie o anglické školky Petřiny výchově mládeže i dospělých a její spojitosti s ostatními obory. Vyspělejší systémy se pak vyvíjely od antického Řecka Sparta a Atény až do novodobých dějin alternativní školy. Jak uvádí Vladimír Jůva, výchova je záměrné působení na rozvoj jedince, které začíná v anglické školky Petřiny rodině a postupně se stává stále více záležitostí specifických institucí a profesionálních pedagogických pracovníků s. Výchovu tak můžeme rozdělit do několika oblastí výchova ve školských zařízeních, výchova mimoškolská, výchova rodinná a sebevýchova. Zajímavá je i definice moderní výchovy podle publikace Mezinárodní dokumenty o lidských právech a humanitárních otázkách má směřovat k plnému Na Bateriích
rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a skupinami rasových i náboženských, jakož i k rozvoji činnosti OSN pro zachování míru sec. cit. in Jůva, s. Záměrné, cílené působení na vývoj osobnosti může být přímé intencionální bezprostřední působení na jedince