Anglické školky Praha 6 Na Bateriích

Individuální bilingvismus vzniká v rodinách patřících do jazykových menšin. Spoločenský bilingvizmus je tvorený individuálnym a bez neho Na Bateriích nemže existovať, ale existencia individuálneho bilingvizmu eště nemusí nevyhnutne viesť ku vzniku spoločenského bilingvizmu. Štefánik, s. Jelínek pak dodává protože kolektivní bilingvismus je zpravidla výsledkem přirozeného častého kontaktu s nositeli druhého jazyka, je současně bilingvismem přirozeným s. příklad Kanady, Švýcarska či Belgie. Kolektivní bilingvismus může být částečný nebo úplný záleží, jestli se týká jen některých či všech obyvatel daného území. Stejně tak může být vždy jeden jazyk hlavní a druhý angličtina ve školce Baterie vedlejší. K tomuto uvádí K. Kamiš s. termín pasivní bilingvismus, což je stav, kdy jedinec rozumí cizímu jazyku, ale není schopen ho aktivně používat. Např. vzhledem k velké podobnosti češtiny a slovenštiny byl v Československu běžný pasivní slovensko český bilingvismus, aniž tím byla narušena srozumitelnost. Uriel Weinreich s. popsal další tři druhy bilingvismu koordinovaný, složený smíšený a subordinovaný. Kritériem pro toto členění je vztah mezi dvěma jazykovými systémy jedince. U koordinovaného bilingvismu je předpoklad, že mluvčí má dva nezávislé systémy, kde jednomu jazyku odpovídá jedna forma. Z hlediska funkce a použití dělí Štefánik bilingvismus na Petřiny produktivní aktivní, kdy jedinec jazyky dovede mluvit, rozumí jim a dovede v nich číst a psát. Receptivní pasivní bilingvismus pak znamená, anglické školky Na Bateriích

že jedinec je způsobilý druhému jazyku rozumět v písemné či zvukové podobě. Specifický druh bilingvismu asymetrický bilingvismus se objevuje u mluvčích, kteří mají rozdílnou schopnost jazykem mluvit a rozumět mu jazykem lépe mluví, než mu rozumí. Projevuje se například anglické školce Bateriích v bilingvních rodinách, kde každý rodič na dítě mluví svým jazykem metoda jeden rodič jeden jazyk. Dítě si zvykne na rodičův způsob vyjadřování jeho tempo řeči, melodii hlasu a později má problém rozumět jiným mluvčím v tomto jazyce mají jiné nářečí, jiný styl řeči, což se ale po vycestování do krajiny rodičova mateřského jazyka velmi rychle lepší a při delším pobytu se schopnost rozumět i jiným mluvčím srovnává. Bilingvismus můžeme dělit podle věku, kdy si dítě jazyky osvojuje. J. Štefánik uvádí čtyři skupiny u malých dětí bilingvismus infantní, dítě si oba jazyky osvojuje současně od narození u dětí starších dětský bilingvismus, osvojení dvou jazyků

Bateriím anglických školek

postupně. Jedinci těchto dvou skupin mají velmi podobnou či stejnou výslovnost jako rodilí mluvčí obou jazyků. Dále pak adolescentní Vypich bilingvismus u dospívajících a u dospělých mluvčích bilingvismus dospělý. Štefánik s. dodává, že ideální období k osvojování Červený vrch jazyků je pravděpodobně kolem pátého až šestého roku věku dítěte, ale uvádí se, že pokud je jazyk osvojen do jedenáctého roku anglické školky Na Bateriích dítěte, ovládá jej na stejné úrovni jako první jazyk. L. Šulová a Š. Bartanusz s. pak navíc rozlišují bilingvismus časný a pozdní, kdy za hranici považují dosažení věku čtyř let dítěte. Zajímavým typem bilingvismu je intenční bilingvismus, o kterém se zmiňuje