Anglické školky Praha 6 Červený vrch

zatímco v jiných zcela zaostávají. Totéž platí pro bilingvisty Harding Esch a Riley, s. Dnes je již překonána podmínka, aby za bilingvní Červený vrch byli považování pouze ti, kteří oba jazyky ovládají na úrovni rodilých mluvčích. Jako vyvážení bilingvisté bývají dle Štefánika s. označováni lidé ovládající dokonale oba jazyky. Ale také u nich se ve vypjatých situacích projeví jeden z jazyků jako dominantní. Petřiny Dokonalý bilingvismus existuje jen ve výjimečných případech. Mluvčí si většinou vytvoří jazyk silný dominantní ten, který používá nejvíce, ve kterém se cítí jistěji, a jazyk slabý sekundární. Typologie bilingvismu a dvojjazyčnosti V české i zahraniční literatuře různí autoři uvádějí rozdílné členění bilingvismu, vycházející z jejich přístupu k problematice. V této práci použijeme jako anglické školky Červený vrch výchozí pro rozdělení typů a druhů bilingvismu dvojjazyčnosti publikaci J. Štefánika Jeden člověk, dva jazyky Nejen Štefánik, ale také S. Jelínek a T. Skutnabb Kangas se přiklánějí k dělení bilingvismu na přirozený a školní kulturní, umělý podle kontextu, ve kterém si jedinec druhý jazyk osvojil. Přirozený se vyvinul v dvojjazyčném prostředí když si jedinec jazyky osvojuje při každodenním kontaktu s Červeného vrchu anglická školka rodilými mluvčími nebo když dítě vyrůstá ve smíšeném manželství. V případě bilingvismu školního kulturního se jedinec učí druhý jazyk ve škole či v jazykovém kurzu uměle vytvořeném prostředí a využívá jej méně často. Dalšími hledisky pro rozdělení bilingvismu

jsou společenské postavení osvojovaných jazyků. A jestli osvojení si druhého jazyka nějakým způsobem ovlivní postavení jazyka prvního. O anglických školek Červený vrch aditivním bilingvismu hovoříme tehdy, když si příslušník většinové společnosti mluvčí většinového jazyka osvojuje druhý jazyk jazyk světový angličtina, němčina, francouzština nebo jazyk některé z menšin na území jeho státu. V tomto případě nedochází ke změně znalosti jazyka prvního. Naopak je tomu u subtrakčního bilingvismu kdy je nejčastějším případem osvojení si jazyka většinového dítětem z menšiny, na úkor menšinového jazyka. Druhý pro společnost lépe využitelný osvojený jazyk se pak stává dominantním. Může tak nastat

anglické školky Červený vrch

situace, kdy je menšina asimilována do většinové společnosti. Rozhodující úlohu zde hraje rodina dítěte a její postoj k menšinovému jazyku. Důležité je pak blízké okolí dítěte a jeho samotná motivace. Z hlediska osvojování si jazyka je možné rozlišení bilingvismu na současný simultánní a postupný sukcesivní. Buďto si mluvčí jazyky osvojuje současně, pak hovoříme o bilingvismu simultánním, nebo si Jenerálka druhý jazyk osvojuje až po dostatečném osvojení jazyka prvního bilingvismus sukcesivní. Dle Jelínka s. i Štefánika s. pak dochází k anglickou školku Červenému vrchu určitým nejasnostem u dětí osvojujících si druhý jazyk ještě v dětství obvykle bývá odborníky hranice mezi simultánním a sukcesivním bilingvismem stanovena na tři roky, kdy už má dítě obvykle vytvořeny základy prvního jazyka. Štefánik rozděluje bilingvismus na Na Bateriích individuální a společenský, Jelínek pak na individuální a kolektivní společenský. Tyto druhy bilingvismu jsou navzájem úzce propojeny.