francouzský lingvista Franois Grosjean, který trvale pobýval v zemích, jež jsou brány jako bilingvní, a pochopil, že bilingvismus v sobě skrývá také několik mýtů. Mezi ty nejrozšířenější asi patří, že bilingvismus je vzácný fenomén. Toto je naprosto mylná představa, jelikož více než polovina celosvětové populace je bilingvní, což znamená, že v prostředí se dvěma či dokonce více jazyky. Dalším Praha 22 mýtem také je, že bilingvním se člověk může stát pouze výchovou od narození. Za bilingvního podle Franoise Grosjeana může být považován i člověk, který se druhý jazyk naučil perfektně v období adolescence nebo v dospělosti. Grosjean, Bilingvismus je rovněž anglické školce Kolovratech fenomén, který je spojován se sociálními třídami. Klasickým příkladem se zdá být carské Rusko, kde byla nejvyšší třída aristokratů ruskofrancouzsky bilingvní. Kniha Vojna a mír od Lva Nikolajeviče Tolstoje tento fenomén naprosto dokazuje tím, že hlavní postavy často střídají ruštinu a francouzštinu. Harding, Riley, Závěrem tedy můžeme říci, že bilingvismus je ovlivněn stupněm kontaktu mezi mluvčími odlišných jazyků. Jak zdůrazňuje Grosjean, v Belgii je vzájemný kontakt mezi Flemiši a Francouzi každodenní, na druhou stranu ve Švédsku Pacov zná laponská komunita švédský jazyk, ač jej používá minimálně. Grosjean, Bilingvismus a věk Bylo dokázáno, že děti si osvojují jak Kolovraty anglickou školku jazykové, tak sociální schopnosti už od raného dětství. Nejvíce rozhodujících je prvních pět let života dítěte, kdy každé dítě
stráví přibližně hodin učením se svému prvnímu jazyku. Dokonce i ve svém žvatlacím období rozlišuje dítě určité předměty hračky, zvířata a lidi rodinu, jiné děti okolo něho a samozřejmě má každé dítě svá specifická vyjádření, která užívá se svými rodiči doma. A v tomto období si děti uvědomují, že je i více než jedna možnost jazyka. Známe některá společenská pravidla, která by měla být