je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. obsahuje tři kapitoly, které se věnují jazyku, předškolnímu období a bilingvismu. Druhé části, tedy té praktické, je věnována poslední, čtvrtá kapitola. Tato kapitola pojednává o tom, jak bilingvní prostředí mateřské školy ovlivňuje nebilingvní děti, které ji navštěvují. Obsahuje metodologii šetření, formulací výzkumného cíle. Šetření Strašnická zachycuje dvě detailní studie nebilingvních dětí, které navštěvují bilingvní mateřskou školu a na jejichž základě odpovídám na Skalka výzkumné otázky. Všechna současná česká centra pro rodinu vznikla teprve v devadesátých letech minulého století. Proto si troufám tvrdit, že se jedná o poměrně nová zařízení, do kterých si však mnoho lidí velmi rychle našlo cestu. V porovnání s anglickými rodinnými anglických školkách Strašnic centry, jež začala vznikat již na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, dělají česká centra teprve své první krůčky. Warren Adamson píše, že první britská rodinná centra dokonce přinesla takový úspěch, že byla v roce zahrnuta do tamější legislativy a období před a po tímto roce je možné nazývat érou hnutí rodinných center. Na tomto příkladu z Anglie je vidět, že v rodinných centrech se může skrývat velký potenciál. Věřím tomu, že také česká centra mohou v oblasti sociální politiky a sociální práce začít hrát ještě důležitější roli, než je tomu dosud. Munková ve své práci tvrdí, že Jednou ze základních motivací srovnávacího studia v oblasti Strašnicím anglickými školkami
sociální politiky a sociální práce je snaha poučit se z příkladu jiných zemí. Srovnávací studie také prohlubují naši schopnost najít Zborov alternativní řešení vlastních problémů v oblasti sociální politiky a zhodnotit pravděpodobný dopad přijatých rozhodnutí. A to jsou důvody, proč jsem se rozhodla věnovat svoji závěrečnou práci právě srovnávání rodinných center ve dvou odlišných zemích. Vzhledem k tomu, že rodinná politika zatím stále zůstává v kompetenci jednotlivých vlád členských zemí Evropské unie, věřím tomu, že je možné najít řadu specifických rysů vážících se k anglickým rodinným centrům a některé z těchto rysů mohou být pro česká rodinná centra dobrým příkladem. Struktura a cíle práce Struktura mé závěrečné práce je následující v níže uvedených subkapitolách představuji symbolický, aplikační a poznávací cíl své práce, přičemž v rámci poznávacího cíle uvádím hlavní výzkumnou otázku. Ve druhé kapitole vymezuji definici základního pojmového celku, který vyplývá z hlavní výzkumné otázky. Dále přibližuji význam a strukturu tohoto Želivského pojmového celku. Ve třetí kapitole představuji kritéria, kterými se řídím při svém šetření, a také dílčí výzkumné otázky, které