dítětem a matkou Janovcová, Z., Jako první předverbální projev, ještě před narozením dítěte, je uváděno tzv. nitroděložní kvílení. Strašnická Počátek vývoje dětské řeči lze tedy definovat již v prenatálním období Průcha, J., Novorozenec se poté verbálně projevuje Želivského prostřednictvím křiku, později broukání, žvatlání a nakonec napodobujícího žvatlání. V této fázi již dítě připodobňuje vydávané anglické školky Strašnická zvuky hláskám lidské řeči Sovák, M., Předverbální projevy jsou později nahrazeny projevy verbálními, naproti nim projevy neverbální anglickými školkami Strašnické přetrvávají v různých podobách po celý život Klenková, J., Kojenecké období je dle D. Přinosilové důležité pro vývoj samotné řeči. Dítě prochází předřečovými stádii, kdy procvičuje svá mluvidla, hlasový, později i řečový projev. Důležitá je v tomto období zpětná vazba okolí, zejména rodičů. Prvním projevem novorozence je křik, tzv. období křiku týden. Nejprve je pouze reflexní, později vyjadřuje pocity libosti a nelibosti. Charakter dětského křiku se mění na konci měsíce věku, kdy se na rozdíl od předchozího období, kdy pláč začínal měkkým hlasovým začátkem, objevuje i pláč vyznívající tvrdě, ostře Kutálková, D., Následuje období broukání kolem týdne života měsíc, kdy si dítě hraje s mluvidly, vydává zvuky podobné hláskám. Jedná se o činnost instinktivní, nikoliv o cílenou činnost, ale pouhou pudovou hru, pudové žvatlání, které trvá asi půl roku. Později od týdne dítě začíná cíleně ovládat svá
mluvidla, reaguje na své okolí prostřednictvím napodobivého žvatlání Lejska, M., V třetím čtvrtletí, před nástupem samotné řeči, dítě začíná rozumět tomu, co říkáme, nastupuje období rozumění řeči. Porozumění řeči vždy předchází produkování řeči výměny autoskly nejblíže Prahy 10 Strašnické