posilují přirozený bilingvismus mladých lidí. Dalšími příčinami je problematika uprchlictví, běženců, jazykových menšin, komunit Morgensternová a kol., F. Grosjean uvádí naopak i případy dětí, které ač se staly od narození nebo ve velmi raném věku bilingvními, později přešly k monolingvismu. Nikoliv plánovaně, většinou ovlivněni okolním prostředním, ve kterém žijí. Během několika let přechází tyto děti z původně mateřského jazyka např. čínština do bilingvního světa angličtiny a čínštiny, až se nakonec stanou anglické školky Dejvická pouze monolingvní v získaném jazyce, angličtině. Jakmile nejsou v jejich okolí přítomny faktory, pro které by dítě potřebovalo mluvit Dejvická dalším jazykem, je zde značná šance, že jazyk prostě zapomene Botíková, M., Botík, J., Aktivní a pasivní bilingvismus Nejzákladnější rozdělení bilingvismu na aktivní a pasivní vychází z úrovně ovládání jazyka Dudok, M., Aktivní produktivní bilingvismus zahrnuje aktivní znalost jazyka a současně i receptivní dovednosti v tomto jazyce. Naproti tomu percepční receptivní, česky pasivní bilingvismus je, jak již Hradčanská bylo zmíněno, označení pro porozumění jazyku blízko příbuznému, na základě vzájemné srozumitelnosti a podobnosti. Jedinec rozumí mluvenému i psanému projevu v druhém jazyce, ale nedokáže v něm hovořit ani psát. Pasivní bilingvismus se neopírá o teoretické znalosti anglické školce Dejvické ani přímé jazykové kontakty. Pro vzájemnou komunikaci není nevyhnutelné hovořit v druhém jazyce, jedná se tedy především o porozumění
tomuto jazyku, většinou na základě předchozího kontaktu s ním Morgensternová, M. a kol., Nábělková, M., Sloboda, M., Typy bilingvismu Bilingvismus má různé typy a stupně od bilingvismu pasivního výše až po tzv. bilingvismus vyrovnaný. Každý jazyk má v praxi také mnoho mateřské soukromé škole nejblíže Prahy 6 Dejvické