měla možnost se s ním setkat osobně v podobě bilingvních dětí z rodin dvou mých přátel. Přestože nakonec nebylo možné s nimi provádět šetření, netrvalo dlouho obstarat si kontakt na jiné rodiny vychovávající své děti v bilingvním prostředí, což potvrzuje fakt, že je tento fenomén stále aktuálnějším tématem i v České republice. Jak poznamenala také jedna z matek, se kterou jsem vedla rozhovor, i přes anglické školky Zvonařka aktuálnost tohoto tématu, nabídka literatury týkající se této oblasti je u nás prozatím velmi omezená. I když byla v roce přeložena a publikována kniha Bilingvní rodina od autorů E. Harding Esch a P.Riley, je tato práce bohužel spíše populárně naučná a místy poněkud subjektivní. Do odborné literatury, ze které jsem tedy v teoretické části této práce čerpala, spadaly spíše cizojazyčné, především Zvonařka anglické publikace. O částečné novosti tématu bilingvismu svědčí také dosud neuzpůsobený vzdělávací systém bilingvních dětí. Folimanka Existenci neprozkoumaných oblastí a důsledků bilingvismu dále potvrzují odlišné výsledky výzkumů totožných jevů, z nichž jsou některé zmíněny v teoretické části práce. Jak jsem se již zmínila, svůj výzkum jsem měla možnost vést celkem ve třech bilingvních rodinách, které mi věnovali svůj čas a ochotně se mnou spolupracovali. I přes současné tendence úzkostlivého střežení soukromí mi kromě velmi anglické školky Zvonařka příjemného ve většině případů domácího prostředí poskytly mnoho přínosných informací. Jak plyne ze závěrů šetření, vliv rodiny
na vývoj řeči dítěte vychovávaného v bilingvním prostředí je velmi zásadní. V předškolním období se řeč dítěte stále ještě